Jmenuji se Martin a nikdy nezapomenu na den, kdy jsem přišel o svou ženu Janu při porodu naší dcery. Místo radosti z nového života mě pohltila bolest a strach z budoucnosti, kterou musím zvládnout sám. Tento příběh je o lásce, ztrátě a odvaze postavit se životu čelem, i když se všechno rozpadá.
Jednoho lednového večera jsem přišel o střechu nad hlavou i o ženu, zůstal jsem sám se dvěma dětmi v mrazivé Ostravě. Prošel jsem zoufalstvím, ponížením i nečekanou pomocí od lidí, které jsem nikdy předtím neznal. Tohle je můj příběh o ztrátě, naději a síle české soudržnosti.
Jmenuji se Petr a jako ovdovělý otec dvou dětí pracuji každou noc ve fabrice, abychom měli co jíst. Jednoho dne se v našem životě objeví záhadný dárce, který nám přinese nejen materiální pomoc, ale i novou naději. Bojuji s pocitem viny, jestli si takovou pomoc vůbec zasloužím, a ptám se sám sebe, jestli je to dar osudu, nebo jen krutý žert.
Nikdy bych nevěřila, že se jednoho dne ocitnu na ulici, když mě vlastní synové odmítnou přijmout pod svou střechu. V zoufalství jsem hledala útěchu v modlitbě a víře, která mě nakonec zachránila. Tento příběh je o bolesti, zradě i naději, kterou jsem našla v Bohu, když mi rodina selhala.
Jsem zdravotní sestra, která se rozhodla darovat ledvinu desetiletému chlapci, když jeho vlastní rodina nebyla vhodným dárcem. Prožila jsem vnitřní boj, strach i pochybnosti, ale nakonec jsem našla odvahu a sílu v lidské solidaritě. Toto rozhodnutí změnilo nejen jeho život, ale i ten můj.
Jmenuji se Jana Novotná a nikdy nezapomenu na den, kdy jsem naposledy viděla svého syna Ondřeje živého. Po tragické nehodě jsme stáli před rozhodnutím, které změnilo nejen náš život, ale i životy dalších rodin. Tento příběh je o bolesti, odvaze a o tom, jak i v největší temnotě může vzniknout světlo naděje.
Už dva roky se moje dcera Klára se mnou nebaví. Sleduji její život jen přes sociální sítě a bolest z jejího mlčení mě ničí. V tomto příběhu sdílím svou vinu, zoufalství i naději na smíření.
Jsem Lucie a posledních šest měsíců žiju v tichu, které se rozprostřelo mezi mou rodinou a mojí tchyní. Moje děti se ptají, proč babička už nechodí, a já sama nevím, co jim odpovědět. V tomhle příběhu hledám odpovědi, které možná nikdy nepřijdou, a sdílím bolest i naději, že se jednou všechno vysvětlí.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že jednoho dne budu stát v kuchyni, třást se vzteky i zoufalstvím a prosit Boha, aby mi pomohl zachránit mé manželství. Můj muž Petr se mi začal vzdalovat, a já se ocitla na pokraji zhroucení, kdy jedinou oporou mi zůstala víra a modlitba. Tento příběh je o tom, jak jsem v sobě našla sílu odpustit, bojovat a znovu věřit v lásku.
Jmenuji se Tereza a nikdy bych nevěřila, jak hluboko může člověk klesnout, než znovu najde cestu ke světlu. Po ztrátě práce a rozpadu rodiny jsem se ocitla na dně, ale právě v těch nejtemnějších chvílích jsem objevila sílu v modlitbě a víře v Boha. Tento příběh je o tom, jak jsem se naučila znovu věřit – nejen v Boha, ale i sama v sebe.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že se mi život během jednoho dne obrátí vzhůru nohama. Když mi lékař oznámil diagnózu rakoviny, cítila jsem, jak se mi pod nohama propadá zem. Přesto jsem díky víře, modlitbě a podpoře mého manžela Petra našla sílu bojovat dál.
Jedné bouřlivé noci mi dcera Jana v slzách přiznala, že ji její manžel Tomáš ohrožuje. Od té chvíle mě ochromil strach o její život a začal boj, který změnil naši rodinu navždy. Modlitba a víra byly mým jediným útočištěm, když jsem čelila bezmoci a hledala cestu zpět ke světlu.
