Ve věku 29 let jsem se snažila otěhotnět více než pět let. Navzdory mnoha léčbám a nesčetným testům zůstává problém nevyřešen kvůli ženským faktorům. Naše cesta nabírá nečekaný směr, když objevíme dítě, ale ne tak, jak jsme doufali.
Po tragické nehodě, která mi vzala manželku, jsem se ocitl v situaci, kdy jsem musel čelit nové realitě. Když mi moje přítelkyně oznámila, že čekáme dítě, navrhl jsem, abychom naši dceru pojmenovali po mé zesnulé ženě. Tento návrh vyvolal silné emoce a otevřel staré rány, které jsem si myslel, že jsou již zahojené.
Ležím v posteli a cítím, jak mě tíží celý svět. Zradil mě partner, finance se hroutí a děti potřebují mou pozornost. Přesto se snažím najít sílu pokračovat dál, i když se zdá, že šťastný konec je nedosažitelný.
V malém městě v Česku byla očekávající matka Jana zdrcena, když jí lékaři oznámili, že její nenarozené dítě nemá v sedmém měsíci těhotenství srdeční tep. Poháněna neotřesitelnou nadějí se vrátila do nemocnice, jen aby se postavila devastující pravdě.
