Nikdy nezapomenu na ten okamžik, kdy se mi zhroutil svět – můj syn Adam se narodil bez známek života. V nemocnici v Brně jsme bojovali o jeho první nádech, zatímco rodina i zdravotníci byli na pokraji sil. Dnes, když ho držím v náručí, přemýšlím, co všechno znamená naděje a jak hluboko sahá rodičovská láska.
V porodnici jsem zažila nejhorší chvíle svého života, když se můj syn Matěj narodil bez tepu. Zoufalství, strach i naděje se střídaly v minutách, které mi připadaly jako věčnost. Dnes už vím, že opravdové zázraky se dějí i u nás a že rodina je to nejcennější, co máme.
Vždycky jsem věřila, že domov je místo, kde začíná naše budoucnost. Když mi rodiče slíbili můj dětský dům, plánovala jsem s Petrem nový život. Ale všechno se změnilo, když máma oznámila rozvod a rozhodla se dům nechat pro sebe – a já musela najít sílu začít znovu jinde.
Jmenuji se Lucie a v osmatřiceti letech jsem se ocitla na rozcestí mezi zoufalstvím a nadějí, když jsem zjistila, že cesta k vytouženému dítěti nebude snadná. V příběhu popisuji bolestné rozhovory s manželem Petrem, nepochopení ze strany rodiny i vlastní vnitřní boj, který mě nakonec přivedl k víře a modlitbě. Sdílím své nejhlubší obavy, ale i okamžiky, kdy jsem znovu našla sílu věřit v zázrak.
Jsem mladá matka, která se snaží vyrovnat s nečekaným těhotenstvím a následným rozchodem s partnerem. Bojuji s tlakem rodiny a společnosti, zatímco se snažím najít rovnováhu mezi mateřstvím a osobním životem. Tento příběh je o lásce, ztrátě a naději na lepší budoucnost pro mě a mé dítě.
Ve věku 29 let jsem se snažila otěhotnět více než pět let. Navzdory mnoha léčbám a nesčetným testům zůstává problém nevyřešen kvůli ženským faktorům. Naše cesta nabírá nečekaný směr, když objevíme dítě, ale ne tak, jak jsme doufali.
Po tragické nehodě, která mi vzala manželku, jsem se ocitl v situaci, kdy jsem musel čelit nové realitě. Když mi moje přítelkyně oznámila, že čekáme dítě, navrhl jsem, abychom naši dceru pojmenovali po mé zesnulé ženě. Tento návrh vyvolal silné emoce a otevřel staré rány, které jsem si myslel, že jsou již zahojené.
Ležím v posteli a cítím, jak mě tíží celý svět. Zradil mě partner, finance se hroutí a děti potřebují mou pozornost. Přesto se snažím najít sílu pokračovat dál, i když se zdá, že šťastný konec je nedosažitelný.
V malém městě v Česku byla očekávající matka Jana zdrcena, když jí lékaři oznámili, že její nenarozené dítě nemá v sedmém měsíci těhotenství srdeční tep. Poháněna neotřesitelnou nadějí se vrátila do nemocnice, jen aby se postavila devastující pravdě.
