Jmenuji se Klára a nikdy jsem si nemyslela, že největší překážkou v mém manželství nebude nemoc, peníze nebo nevěra, ale vlastní tchyně. Můj muž Petr byl skvělý člověk, ale jeho vztah s matkou byl natolik silný, že se stal středobodem našeho života. Když jsme zjistili, že Petr nemůže mít děti, nedokázal to své matce říct – a já jsem byla ta, kdo musel nést tíhu pravdy.
Jmenuji se Lucie a v osmatřiceti letech jsem se ocitla na rozcestí mezi zoufalstvím a nadějí, když jsem zjistila, že cesta k vytouženému dítěti nebude snadná. V příběhu popisuji bolestné rozhovory s manželem Petrem, nepochopení ze strany rodiny i vlastní vnitřní boj, který mě nakonec přivedl k víře a modlitbě. Sdílím své nejhlubší obavy, ale i okamžiky, kdy jsem znovu našla sílu věřit v zázrak.
Celý život jsem toužila po dítěti, ale osud mi dlouho házel klacky pod nohy. Když jsem ve čtyřiceti letech konečně porodila dceru Aničku, myslela jsem, že štěstí už mě nikdy neopustí. Jenže pozdní rodičovství přineslo nečekané výzvy a já začala pochybovat, jestli jsme jí opravdu dali to nejlepší.
Ve věku 29 let jsem se snažila otěhotnět více než pět let. Navzdory mnoha léčbám a nesčetným testům zůstává problém nevyřešen kvůli ženským faktorům. Naše cesta nabírá nečekaný směr, když objevíme dítě, ale ne tak, jak jsme doufali.
