Jmenuji se Jana a v šedesáti letech se ohlížím za svým životem, plným lásky, manželství, ale i vnitřních bojů a tlaku okolí. Postupně jsem si uvědomila, že znovu se vdávat nechci, ačkoliv mi to rodina i přátelé neustále podsouvají jako jedinou správnou cestu. Skrze bolestné rozhovory a tiché chvíle sama se sebou jsem konečně našla odvahu žít podle sebe a pochopila, co pro mě znamená skutečné naplnění.
Jmenuji se Klára a v devětadvaceti letech mi táta řekl, že nejsem schopná žít sama. Jeho slova mě zasáhla víc, než bych čekala, a přiměla mě bojovat za svou nezávislost. Tento příběh je o tom, jak těžké je najít odvahu postavit se vlastní rodině a dokázat, že na to mám.
Jmenuji se Alena a nikdy bych nevěřila, že největší boj v mém životě povedu ne s cizími lidmi, ale s vlastní rodinou. Když můj syn Tomáš přivedl domů svou přítelkyni Kláru, roztočil se kolotoč očekávání, výčitek a nevyřčených pravidel. Příběh o tom, jak jsem musela chránit štěstí svého syna před vlastními příbuznými – a možná i před sebou samotnou.
Všechno začalo prudkou hádkou s mojí nejlepší kamarádkou Lenkou, která zpochybnila moji schopnost postavit se na vlastní nohy po rozvodu. Její slova mě zasáhla víc, než bych čekala, a donutila mě přehodnotit svůj život i naše přátelství. Tahle cesta mě naučila, že někdy musíme ztratit jistoty, abychom našli sami sebe.
Jsem Klára, třicetiletá žena, která se snaží najít rovnováhu mezi kariérou a touhou po manželství. V dnešní době, kdy se ženy zaměřují na svou nezávislost, se mi zdá, že tradiční hodnoty ustupují do pozadí. Moje cesta je plná emocí, konfliktů a hledání odpovědí na otázky o lásce a budoucnosti.
Jsem Tomáš, 38letý bakalář z Prahy, který se potýká s tlakem společnosti na manželství. Přestože mám stabilní práci a vlastní byt, nikdy jsem se neoženil. Tento příběh odhaluje mé vnitřní boje a očekávání, která na mě kladou ženy.
Když jsem se vdala za Petra, myslela jsem si, že být dokonalou manželkou znamená pečovat o něj ve všech směrech. Ale jak se únava hromadila a já se snažila držet krok, uvědomila jsem si svou chybu. Petr, kdysi silný a nezávislý muž, se pod tíhou mé péče stal závislým a ztratil svou samostatnost.
Vstoupila jsem do manželství s nadějí na partnerství a lásku, ale brzy jsem zjistila, že jsem zastíněna manželovou neochvějnou oddaností jeho matce. Přestože jsme měli vlastní byt, přestěhovali jsme se k ní a můj život nabral nečekaný směr.
Můj tchán trvá na tom, že od té doby, co jsme se s Emou vzali, se stala odtažitou a nevděčnou. Já to ale vidím jinak.
Mysleli jsme si, že přestěhování babičky blíž k nám přinese více podpory pro náš hektický rodinný život. Ale její nově nalezená nezávislost nás nechala žonglovat s více věcmi, než jsme očekávali. Někdy se rodinné plány nevyvíjejí podle očekávání.
Po letech, kdy jsem dávala rodinu na první místo, jsem se konečně rozhodla podniknout sólo cestu, abych znovu objevila sama sebe. Netušila jsem, že toto rozhodnutí vytvoří mezi mnou a mou rodinou propast, která mě nechá cítit se více izolovanou než kdy dřív.
V srdci Moravy se Eliška, žena v pozdních 60. letech, zamýšlí nad svým životem plným lásky, ztrát a postupného ústupu od myšlenky manželství. Její příběh se ponořuje do emocionálních složitostí, kterým čelí mnoho starších žen, jež se ocitají v otázkách o nutnosti manželství ve svých zlatých letech. Tento příběh odhaluje jemné, ale hluboké důvody, proč někteří volí samotu před společností.
