Jmenuji se Lenka a celý život jsem snila o lepším životě, který by mi mohla přinést moderní elektronika. Po letech šetření jsem si konečně pořídila vysněné spotřebiče, ale místo radosti mě čekalo nepochopení a odsouzení ze strany nejbližších. Bojuji s pocitem viny, vnitřními pochybnostmi a hledám své místo mezi vlastními sny a očekáváním rodiny.
Jmenuji se Martin, je mi 38 let a celý život jsem žil podle vlastních pravidel. Nikdy jsem se neoženil, i když okolí na mě tlačí a očekává, že už dávno budu mít rodinu. V tomto příběhu popisuji, jak mě tlak společnosti, rodiny i vlastní nejistoty dovedly až na hranici zoufalství a proč je pro mě svatba stále nedosažitelným snem i noční můrou.
Jmenuji se Josef a celý život jsem lpěl na dokonalosti, hlavně pokud šlo o jídlo. Moje přehnané nároky se staly kamenem úrazu v mém vztahu s Eliškou, která se snažila, ale nikdy mi nebyla dost dobrá. Jednoho večera, kdy jsem odmítl její večeři, se všechno změnilo a já musel čelit pravdě o sobě i o tom, co znamená opravdu milovat.
Vždycky jsem chtěla žít u vody, daleko od ruchu Prahy. Když jsme si s manželem koupili byt u Máchova jezera, myslela jsem, že začíná naše pohádka. Jenže tlak rodiny a jejich očekávání nás pomalu zlomily a já se musela naučit říkat „ne“ – i když to znamenalo ztratit část sebe.
Jmenuji se Lucie a celý život jsem byla s bratrancem Tomášem jako dvojčata. Ale když se jeho rodina začala chovat, jako bych byla jejich služka, musela jsem najít sílu postavit se jim a ochránit vlastní hranice. Tenhle příběh je o bolesti, zklamání i odvaze říct dost těm, které máme nejraději.
Vždycky jsem si myslela, že moje matka bude nadšená, když bude moci trávit více času se svým vnukem. Ale když jsem ji konečně požádala o hlídání, její nečekaná reakce mě přiměla zpochybnit všechno.
