Jednoho podzimního večera mi tchyně oznámila, že švagrová s dětmi se k nám nastěhují. Všechno, co jsem považovala za své, se začalo rozpadat a já se ztrácela mezi očekáváními rodiny a vlastními potřebami. Nakonec jsem se musela naučit říkat ne, i když to znamenalo bolestné ztráty.
Jsem Marie, sedmdesátiletá babička, která se nečekaně ocitla v konfliktu s neústupností svého zetě Lukáše. Touha být nablízku své dceři Aleně a vnukovi Šimonovi mě přivedla až na samou hranici rodinných vztahů. Co začalo jako snaha udržet rodinu pohromadě, se proměnilo v bouři emocí a nečekané následky.
Od chvíle, kdy jsme s Petrem a jeho matkou Alenou začali hledat náš první společný byt, jsem cítila, že tahle cesta nebude jednoduchá. Alena, která zůstala před dvěma lety vdovou, se snaží být součástí každého našeho rozhodnutí a já mám pocit, že ztrácím vlastní prostor i identitu. Přestože jí vděčíme za finanční pomoc, začínám se ptát, kde je hranice mezi vděčností a obětí vlastního štěstí.
Přijala jsem bratra k sobě domů, když byl v nouzi, ale místo krátké pomoci se z toho stal nekonečný příběh. Každý den bojuji s pocitem, že ztrácím svůj domov i samu sebe, zatímco on si zvyká na pohodlí a odmítá převzít odpovědnost. Všechno, co jsem budovala, se začíná rozpadat a já nevím, jak najít odvahu říct dost.
Moji tchán a tchyně, Josef a Marie, se stávají stále více neúnosnými. Jejich neustálá přítomnost v našem životě, zejména během svátků a oslav, mě dohání k šílenství. Musím se rozhodnout, jak se s touto situací vypořádat, aniž bych zničil rodinné vztahy.
V malém městě na Moravě se Jana, šedesátiletá žena, snaží vyrovnat s neustálými víkendovými návštěvami syna svého manžela a jeho rodiny. Jako nevlastní matka touží po klidu a samotě ve svém vlastním domově.
Když se můj syn a jeho žena přestěhovali do mého domu, aby ušetřili peníze na svou budoucnost, nikdy jsem si nepředstavovala, že se budu cítit jako cizinec ve vlastním prostoru. S náročným pracovním rozvrhem mé snachy, která pracuje z domova, se cítím, jako bych chodila po špičkách, abych nebyla na obtíž. Po měsících frustrace jsem se konečně rozhodla promluvit se svým synem, ale rozhovor neproběhl podle plánu.
