Jmenuji se Lucie a můj příběh je o tom, jak se z přátelství může stát past, pokud neumíme říct ne. Dlouho jsem sousedce pomáhala s hlídáním její dcery, až jsem se v tom ztratila sama. Teď stojím před rozhodnutím, jestli mám chránit sebe, i když to znamená riskovat ztrátu přátelství.
Jmenuji se Jana a jednoho deštivého večera v Praze se mi život rozpadl, když mi manžel, už poněkolikáté, řekl: ‚A co jsi dneska vlastně udělala, kromě toho, že jsi byla doma?‘ Toto je příběh o tom, jak jsem roky obětovala sebe pro rodinu, až jsem jednoho dne v zrcadle nepoznala ženu, kterou jsem bývala. Je to cesta bolestí, zradou i probuzením, s otázkou: může člověk znovu najít sám sebe, když ho všichni berou jako samozřejmost?
Jmenuji se Martina a vyprávím svůj příběh o tom, jak jsem těsně před svatbou musela zvolit mezi vlastní svobodou a rodinou, která chtěla ovládat každý kousek mého života. Prožila jsem měsíce plné úzkostí, nátlaku a ztracených snů, než jsem našla odvahu naslouchat sama sobě. Toto je můj útěk, mé probuzení – a možná i vaše inspirace.
Jmenuji se Petra a nikdy by mě nenapadlo, že se jednou budu cítit opuštěná vlastní mámou. Po jejím odchodu do důchodu jsem doufala, že mi pomůže s dětmi, ale ona místo toho objevila nový svět plný randění a zábavy. Teď stojím před otázkou, jestli mám právo chtít, aby byla babičkou na plný úvazek, nebo jestli bych jí měla dopřát svobodu, po které vždycky toužila.
Jmenuji se Lenka a celý život jsem žila podle představ druhých. Když mi manžel Petr zakázal pracovat a chtěl, abych byla jen matkou a hospodyní, začala jsem se dusit. Nakonec jsem musela najít odvahu postavit se nejen jemu, ale i celé rodině a najít sama sebe.
Jmenuji se Božena a celý život jsem byla ta, na kterou se všichni spoléhali. Po letech, kdy jsem žila jen pro ostatní, jsem se rozhodla změnit svůj život a konečně začít žít pro sebe. Tento příběh je o bolesti, zklamání, ale i o odvaze najít sama sebe.
