Od dětství jsem žil jen s tátou, který se mě snažil vychovat podle svých představ. Neustálý tlak, očekávání a jeho vlastní zklamání mě pronásledovaly až do dospělosti. Dnes se ptám, jestli jsem někdy měl šanci být opravdu sám sebou.
Od dětství jsem žil jen s tátou, který mě chtěl vychovat podle svých představ. Neustálý tlak, srovnávání a jeho neschopnost přijmout mě takového, jaký jsem, mě poznamenaly na celý život. Dnes se ptám, jestli jsem byl opravdu důvodem rozpadu jejich manželství, nebo jestli jsme byli oba jen oběťmi jeho nenaplněných snů.
Po letech, kdy jsem vychovával svého syna Tomáše sám, se v našem životě zničehonic objevil jeho otec Petr. Tato zkušenost nás oba postavila před těžká rozhodnutí, bolestné vzpomínky i nečekané naděje. Příběh vypráví o tom, jak jsme se učili odpouštět a znovu si navzájem důvěřovat.
Vždycky jsem měl s mým synem Petrem vzdálený vztah. Od malička byl nezávislý duch a já nikdy nedokázal překlenout propast mezi námi. Neustále jsem pracoval, abych mu zajistil vše, co potřeboval, poté co nás jeho matka opustila, když byl ještě batole.
