Celý život jsem žila ve stínu cizích očekávání a rodinných povinností. Moje sestra byla vždy princeznou rodiny, já ta, která musí všechno vydržet a pomáhat. Dnes vám vyprávím, jak dlouho se dá platit za cizí štěstí a jestli má smysl obětovat sebe pro rodinnou iluzi.
Jmenuji se Jana, je mi třicet dva let a žiju s manželem Petrem a tříletým synem Matýskem v paneláku na okraji Plzně. Každý den se snažím být dobrou mámou a manželkou, ale neustálá přítomnost tchyně Aleny mi bere sílu i sebevědomí. Tohle je příběh o tom, jak jsem se snažila najít sama sebe mezi láskou, očekáváními a tlakem rodiny.
Po rozvodu rodičů jsem se s mámou přestěhoval do paneláku na Jižním Městě. Místo nového začátku mě tu čekalo jen odsuzování, šikana od sousedky a pocit naprosté samoty. Každý den bojuji s tím, jestli tu někdy najdu skutečný domov.
Bydlím s rodiči v paneláku na pražském Jižním Městě. Naše sousedka, paní Novotná, a její dcera Klárka žijí v neustálém strachu a nedostatku kvůli otcově alkoholismu. Příběh vypráví o tom, jak jsem se snažil pochopit jejich bolest a proč některé rány nikdy nepřestanou bolet.
V noci utíkám s dětmi z bytu, kde násilí bylo na denním pořádku. Opuštěná i nejlepší kamarádkou zůstávám na studené chodbě paneláku, zoufalá a bezradná. Přemýšlím, jestli v tomhle městě ještě existuje někdo, kdo by mi podal pomocnou ruku.
Jsem Jana Novotná a jednoho rána jsem zjistila, že jsem v paneláku na Jižním Městě úplně sama. Manžel mě opustil, dcera se mi vzdaluje a sousedé mě soudí. Můj příběh je o hledání odvahy ke změně a o tom, jestli je možné začít znovu, když se všechno kolem hroutí.
