„Honzo, poslouchej pozorně…“ zašeptal jeho otec, každé slovo bylo namáhavé. Nemoc si vybrala svou daň, zanechala ho křehkého a nepoznatelného. Kdysi statný a živý muž nyní ležel v posteli, stín svého bývalého já. „Honzo, prosím, neopouštěj Aničku… Potřebuje tě. Je jiná než ostatní…“