Jsem Marie, babička z Brna, která se cítí být přehlížená a vyčerpaná. Moje snacha Petra mě bere jako samozřejmost, jako chůvu pro své děti, ale zapomíná, že jsem taky člověk s vlastními potřebami a sny. Tato zpověď je mým voláním po pochopení a úctě.