Jmenuji se Klára a nikdy nezapomenu na ten den, kdy nám s bráchou ukradli peníze z našeho stánku s koláči. Chtěli jsme pomoci útulku pro psy, ale místo radosti přišla bezmoc a vztek. Nakonec jsme ale poznali, že i v těžkých chvílích dokáže komunita držet při sobě a dát nám víc, než jsme kdy čekali.
Jednoho mrazivého rána jsem se probudila na lavičce v parku na Smíchově, bez střechy nad hlavou a s pocitem, že už nemám co ztratit. Přesto jsem v sobě našla sílu postavit se na nohy, překonat předsudky i vlastní strach a nakonec pomoci nejen sobě, ale i dalším lidem v podobné situaci. Můj příběh je o boji s bezdomovectvím, o rodinných konfliktech a o tom, jak lze i z největší tmy vykřesat světlo pro sebe i pro ostatní.
