Před dvěma lety jsem se provdala za rozvedeného muže, věřila jsem, že naše láska překoná všechny překážky. Všechno se změnilo, když se k nám nečekaně nastěhovala jeho dospívající dcera a náš malý byt se proměnil v bitevní pole emocí. Teď stojím na rozcestí a přemýšlím, jestli má naše manželství ještě šanci.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že budu muset vyhodit vlastní tchyni z bytu. Roky jsem mlčela a snažila se chápat, ale když překročila poslední hranici, musela jsem se postavit sama za sebe. Tenhle příběh je o tom, jak těžké je říct dost, když jde o rodinu.
Souhlasila jsem, že moje vnučka Klárka bude bydlet u mě v Praze během svých vysokoškolských studií. Místo radosti z její přítomnosti se však náš vztah začal komplikovat a já se najednou cítila jako cizinec ve svém vlastním domově. Příběh o lásce, nedorozumění a hledání ztraceného místa v rodině.
Jmenuji se Petra a právě stojím na prahu největšího rozhodnutí svého života – koupě vlastního bytu s manželem Tomášem. Do všeho se ale začala vměšovat jeho matka, paní Věra, která nám půjčila peníze a teď očekává, že s námi bude bydlet. Bojuji s pocitem viny, tlakem rodiny a strachem, že ztratím své soukromí i manželství.
Jednoho večera se mi obrátil život vzhůru nohama, když má tchyně přivedla svého nápadníka do našeho malého bytu. Musela jsem čelit nejen svým pocitům, ale i napjatým vztahům v rodině. V příběhu popisuji, jak jsem hledala odvahu postavit se za sebe i svou rodinu.
Jmenuji se Lucie a s manželem Tomášem jsme snili o vlastním bytě v Praze. Jeho rodiče, pan a paní Novotní, jsou velmi zámožní, ale přesto nám odmítli pomoci s akontací na hypotéku. Tento příběh je o tom, jak jejich rozhodnutí ovlivnilo naše vztahy i mé vlastní vnímání rodiny.
Jmenuji se Naďa a nikdy jsem si nemyslela, že mě může vlastní domov tak dusit. Když se k nám nastěhoval manželův otec, náš malý byt v centru Prahy se proměnil v bitevní pole emocí, nedorozumění i nečekaných radostí. Těch pět měsíců mi změnilo pohled na rodinu, vztahy i samu sebe.
