Krev není vždy voda: Příběh o důvěře, zradě a odpuštění

Krev není vždy voda: Příběh o důvěře, zradě a odpuštění

Přijala jsem svou sestřenici Kláru pod svou střechu, když se jí život rozpadal, protože jsem věřila, že rodina je posvátná. Po několika měsících jsem zjistila, že mě potají okrádá, a můj svět se zhroutil pod tíhou zrady. Toto je můj pokus pochopit, kde jsem udělala chybu, a najít sílu odpustit – jí i sobě.

Když máma onemocněla: Můj boj o rodinu, víru a naději

Když máma onemocněla: Můj boj o rodinu, víru a naději

Jednoho lednového rána jsem se dozvěděl, že máma má rakovinu. Najednou jsem musel být tím silným, který drží naši rodinu pohromadě, i když jsem sám měl strach a nevěděl, co bude dál. Tohle je můj příběh o bolesti, bezmoci, ale i o tom, jak jsem se naučil hledat světlo v temnotě.

Když odejdeš beze slova: Příběh ženy, které se rozpadl svět

Když odejdeš beze slova: Příběh ženy, které se rozpadl svět

Můj manžel po padesátce začal být jiný, uzavřenější, a jednoho dne prostě odešel. Zůstala jsem sama v domě plném jeho věcí a vzpomínek, snažíc se pochopit, co se vlastně stalo. Tento příběh je o bolesti, hledání odpovědí a o tom, jak těžké je začít znovu žít, když vám někdo zničehonic zmizí ze života.

Zůstal po něm jen stín: Příběh jedné matky z Brna

Zůstal po něm jen stín: Příběh jedné matky z Brna

Jmenuji se Ivana a po odchodu mého manžela jsem zůstala sama s malou dcerou a pocitem viny, který mě dusí každý den. Bojuji s prací, péčí o Ninu a vlastními strachy, zatímco se snažím být dobrou matkou. Nejvíc mě bolí, když mi dcera vyčte, že jsme si cizí – tehdy se ptám sama sebe, kde jsem udělala chybu.

Když domov není útočiště: Příběh jedné české matky

Když domov není útočiště: Příběh jedné české matky

Jmenuji se Alena a už roky bojuji s pocitem, že nejsem dost dobrou manželkou ani matkou. Každý den čelím kritice od své tchyně i manžela, což mě nutí cítit se cizí ve vlastním domě. Sdílím svůj příběh v naději, že najdu pochopení a radu, jak znovu najít klid a sebevědomí.