Celý život jsem se snažila získat lásku a uznání od své rodiny, ale vždy jsem byla ta horší. Moje matka mě nikdy nepohladila, otec mě přehlížel a sestra byla jejich zlaté dítě. Dnes se ptám sama sebe, jestli je možné naučit se milovat, když člověk nikdy nebyl milován.
Jmenuji se Marie, je mi osmadvacet a právě prožívám nejbouřlivější období svého života. Můj partner Petr má syna z předchozího vztahu a já se snažím najít své místo v jejich světě, zatímco mě sžírá žárlivost, nejistota a strach, že nikdy nebudu pro Petra tou první. Je to příběh o tom, jak hluboko sahají kompromisy v lásce a co všechno jsme ochotni obětovat pro vztah, který nás bolí i naplňuje.
Od chvíle, kdy jsem zvedla telefon a slyšela mamin hlas, jsem věděla, že mě čeká další těžký den. Moje matka i tchyně, obě osamělé a tvrdohlavé, neustále vyžadují mou pozornost a já se cítím, jako bych se dusila pod tíhou jejich očekávání. V tomhle příběhu popisuji, jaké to je být ženou rozervanou mezi dvěma rodinami a hledat sama sebe, když mě každý tahá na svou stranu.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že se mi život během jednoho dne obrátí vzhůru nohama. Když mi lékař oznámil diagnózu rakoviny, cítila jsem, jak se mi pod nohama propadá zem. Přesto jsem díky víře, modlitbě a podpoře mého manžela Petra našla sílu bojovat dál.
Jsem Jana a už rok jsem neslyšela ani slovo od své dcery Kláry. Každý den žiju v nejistotě, co se s ní děje, a přemýšlím, kde jsem udělala chybu. Tenhle příběh je o bolesti, vině a nekonečné naději, že se jednou znovu ozve.
Jmenuji se Martin a celý život jsem se snažil být tím správným mužem – pracovitým, spolehlivým, laskavým. Přesto jsem vždy sledoval, jak ženy, které jsem obdivoval, dávají přednost mužům, kteří jim často ubližují nebo je berou na lehkou váhu. V zoufalství jsem se obrátil na svého starého přítele, pana Procházku, abych pochopil, proč je láska tak nespravedlivá.
Jmenuji se Petra a právě prožívám nejtěžší období svého života. Jsem čerstvá maminka, zavřená doma s malým synem, a v hlavě mi neustále zní matčina varování o přátelství a důvěře. Když jsem se rozhodla pozvat svou nejlepší kamarádku Janu na návštěvu, netušila jsem, jak moc mi ten den převrátí svět naruby.
Jedné deštivé noci jsem zaslechl zoufalý výkřik v temném průchodu za naším panelákem na pražském sídlišti. To, co jsem tam objevil, mi obrátilo život naruby a donutilo mě čelit pravdám, které jsem nikdy nechtěl znát. Musel jsem se rozhodnout, jestli budu žít ve lži, nebo přijmu bolestivou pravdu o své rodině i sobě samém.
Jmenuji se Ivana a kdysi jsem věřila, že kojení mého syna Filipa až do jeho osmi let je ten největší projev mateřské lásky. Dnes však žiji s následky svého rozhodnutí – s výčitkami, rozpory v rodině a bolestí, která mě nutí přehodnocovat, kde končí péče a začíná sobectví. Toto je můj příběh o hledání odpuštění sama sobě i svému synovi.
Celý život jsem byla v naší rodině tím, kdo všechno uklidňuje a spojuje. Nikdo si ale nevšiml, že i já mám právo být slabá a potřebovat oporu. Teprve když jsem se zhroutila, začala jsem chápat, že musím myslet i na sebe.
Jednoho večera jsem stála v kuchyni a slyšela, jak se za mnou zavírají dveře – moje dcera Lenka odcházela, aniž by se rozloučila. Její změna chování, odcizení a vliv jejího manžela mě drtily, až jsem se obrátila k víře a modlitbě, abych našla sílu dál žít. Tento příběh vypráví o bolesti, naději a o tom, jak jsme se jako rodina snažili najít cestu zpět k sobě.
Jednoho večera jsem zjistila, že můj manžel Petr má tajemství, které ohrožuje naši rodinu. Naše dcera Klára se začala uzavírat do sebe a já jsem musela najít sílu v modlitbě a víře, abych nás všechny udržela pohromadě. Tento příběh je o tom, jak jsem se postavila tváří v tvář bolesti, zradě a nejistotě a našla cestu zpět ke světlu.
