Nikdy bych nevěřila, že obyčejná půjčka může rozdělit rodinu. Když jsem půjčila peníze manželově sestře, začalo peklo plné obviňování, hádek a ticha. Díky víře a modlitbám jsem našla sílu odpustit, ale dodnes přemýšlím, co je v životě opravdu důležité.
Všechno začalo jedním večerem, kdy tchyně rozhodla za mě, že si vezmeme obrovskou půjčku. Nikdo mě neposlouchal, moje slova byla jako vzduch. Ten večer jsem si sbalila věci a vrátila se k mámě – a začala znovu hledat samu sebe.
Všechno začalo jedním zoufalým telefonátem, kdy jsem poprosil svého tchána o finanční pomoc. Od té chvíle se náš vztah změnil a já se začal cítit jako vetřelec ve vlastní rodině. Teď se ptám sám sebe, jestli jsem měl raději zkrachovat, než přijmout jeho peníze.
Stojím v kuchyni, ruce se mi třesou a v hlavě mi zní slova mé tchyně: „Tohle jsi nám neměla udělat, Lenko.“ Půjčka, kterou jsme si s manželem vzali od jeho rodičů, se stala jablkem sváru a já nevím, jak dál. Víra a modlitba mi ale nakonec ukázaly cestu k odpuštění a smíření.
Před pěti lety jsme s manželem půjčili jeho rodičům velkou částku na opravu jejich chalupy. Teď, když peníze chybí nám, můj muž navrhuje dluh odpustit, ale moje máma trvá na tom, že bychom měli peníze žádat zpět. Rozpolcená mezi loajalitou k manželovi a tlakem vlastní rodiny se snažím najít správnou cestu.
Celý život jsem snila o vlastním domě s manželem Petrem, ale jeho strach z dluhů nás držel zpátky. Když jsem zjistila, že si Petr tajně vzal půjčku, abychom mohli začít stavět, všechno se mi zhroutilo. Příběh o důvěře, lžích a touze po domově, která nás málem zničila.
