Vzpomínám na den, kdy se mi po letech na prahu dveří objevil otec. Celé dětství mě pronásledovalo jeho mlčení a lhostejnost, kterou jsem se marně snažila pochopit. Teď stojím tváří v tvář někomu, kdo v mém srdci zanechal jizvy, které se obtížně hojí, a ptám se sama sebe, jestli mám chuť věřit v nápravu.