Jmenuji se Jaroslava a miluji svého vnuka Filipa, ale jeho výchova je pro mě nad mé síly. Moje dcera Lenka mi ho často nechává na hlídání, i když ví, že už na to nemám energii ani trpělivost. Dospěla jsem k rozhodnutí, které mě bolí, ale jinak už nemůžu.
Jmenuji se Lucie a stojím před nejtěžším rozhodnutím svého života: použít peníze od maminky na naše první vlastní bydlení, nebo je dát na léčbu těžce nemocného tchána. Každý den se hádáme s manželem, každý den cítím, jak se naše rodina rozpadá pod tíhou peněz a výčitek. Nevím, jestli je správné myslet na naši budoucnost, nebo obětovat všechno pro záchranu života.
Nikdy jsem se nezajímal o to, kolik táta dostává důchod. Byl jsem přesvědčený, že je to jeho věc, jeho peníze, jeho starosti. Ale jednoho dne v práci se všechno změnilo a já musel čelit pravdě o naší rodině, kterou jsem dlouho přehlížel.
Jsem Jana, svobodná matka dvou synů, která se snaží udržet naši malou rodinu pohromadě v těsném bytě na pražském sídlišti. Když mi starší syn Marek oznámil, že se chce v devatenácti oženit a přivést svou nastávající zpět k nám domů, roztočil se kolotoč emocí, hádek a nejistot. Bojuji s pocitem selhání, strachem z budoucnosti a otázkou, kde je hranice mezi mateřskou podporou a nutností nechat děti nést odpovědnost za vlastní rozhodnutí.
Všechno začalo vteřinou, kdy jsem políbil svou ženu Kláru na čelo a sledoval, jak ji odvážejí na porodní sál. Netušil jsem, že místo radosti z narození našich dvojčat mě čeká bolestná ztráta, která mi převrátí život naruby. Teď stojím před otázkou, jak být otcem bez ní a jestli vůbec dokážu naplnit její odkaz.
Jmenuji se Lucie a celý život jsem byla s bratrancem Tomášem jako dvojčata. Ale když se jeho rodina začala chovat, jako bych byla jejich služka, musela jsem najít sílu postavit se jim a ochránit vlastní hranice. Tenhle příběh je o bolesti, zklamání i odvaze říct dost těm, které máme nejraději.
Po tragické smrti mého manžela jsem zůstala sama se synem Matějem. Celý život jsem mu obětovala, ale když si přivedl domů svou ženu Lucii, všechno se změnilo. Můj boj o rodinu a vlastní místo v ní mě přivedl až na pokraj zoufalství i poznání.
Jmenuji se Petra a celý život jsem bojovala s tím, jak společnost vnímá odlišnosti. Když se narodil můj syn Matěj s velkým mateřským znaménkem na tváři, rozhodla jsem se postavit předsudkům čelem a ukázat mu, že je krásný takový, jaký je. Jednoho dne jsem si na tvář namalovala stejné znaménko jako on a změnilo to nejen jeho pohled na sebe, ale i naši rodinu.
Jsem samoživitelka, která se snaží udržet rodinu pohromadě v malém bytě na pražském sídlišti. Můj starší syn, stále student vysoké školy, mě šokuje žádostí, že se chce oženit a nastěhovat svou přítelkyni k nám. Bojuji s pocitem selhání, strachem z budoucnosti a otázkou, kde je hranice mezi podporou a ochranou vlastních dětí.
Vše začalo ve chvíli, kdy jsem stála nad maminčinou postelí a v ruce svírala dopis, který mi změnil život. Po tátově smrti se naše rodina rozpadala a já se snažila najít odvahu říct mámě, že čekám dítě. Místo toho jsem se dozvěděla o jejím rozhodnutí rozdělit své celoživotní úspory mezi mě a bratra, což odhalilo staré křivdy a nové naděje.
Jmenuji se Nora a nikdy bych nevěřila, že jeden rodinný víkend dokáže převrátit náš život naruby. S manželem Petrem a dcerami Viktorkou a Eliškou jsme se těšili na návštěvu u mé sestry, ale místo pohody nás čekalo ponížení a hádky. Teď stojím před otázkou: Má smysl udržovat rodinné vztahy za každou cenu?
Když jsem se dozvěděl, že mému tátovi zbývá jen pár měsíců života, rozhodl jsem se mu splnit jeho největší přání – vidět mě hrát finálový zápas. Sezóna už ale skončila a já musel během dvou dnů vymyslet nemožné. Tento příběh je o lásce, odhodlání a síle rodiny v nejtěžších chvílích.
