Jmenuji se Alena a nikdy nezapomenu na ten večer, kdy jsem byla pozvána na večeři ke svému bratrovi Petrovi. Místo rodinné pohody mě čekalo setkání s jeho podivným kamarádem, které odhalilo hlubší rodinné napětí a otázky, které si kladu dodnes. Ten večer změnil můj pohled na rodinu i na to, co znamená být vítán.
Po letech dřiny jsem konečně splatila hypotéku a rozhodla se odjet na pár dní do Beskyd. Místo radosti mě ale doma čekalo nepochopení a výčitky, že jsem sobecká. Teď stojím před otázkou, jestli mám ustoupit rodinnému tlaku, nebo si stát za svým právem na klid.
Jmenuji se Alena a celý život jsem zasvětila svému jedinému synovi, Tomášovi. Když si přivedl domů svou ženu Lucii, snažila jsem se být tou nejlepší tchyní, ale brzy jsem zjistila, že moje pomoc není vždy vítaná. Musela jsem se naučit, kde končí mateřská láska a začíná respekt k jejich vlastnímu životu.
Jednoho deštivého večera mi manžel oznámil, že jeho syn z předchozího vztahu bude u nás bydlet. Vše se změnilo během pár minut a já se musela vyrovnat s novou rolí nevlastní matky, na kterou jsem nebyla připravená. Příběh o hledání pochopení, rodinných konfliktech a o tom, jak těžké je najít své místo v cizím příběhu.
Jmenuji se Nora a právě jsem čelila největší zkoušce svého života: můj nevlastní otec, který mě kdysi vychovával, se po letech objevil u mých dveří a žádal, abych ho nechala bydlet u sebe. Když jsem odmítla, rozhodl se mě zažalovat o podíl na dědictví po mamince. V příběhu se otevírá otázka, kde končí povinnost dítěte vůči nevlastnímu rodiči a kde začíná právo na vlastní život.
Jsem Marie a můj jediný syn se mi vzdaluje kvůli své ženě a domu, ve kterém jsem s manželem prožila celý život. Všechno začalo nevinně, ale teď mě obviňují, že jim nechci dopřát štěstí. Bojím se, že kvůli jednomu rozhodnutí ztratím to nejcennější – rodinu.
Jmenuji se Adriana a celý život jsem byla ta, která držela rodinu pohromadě. Jednoho večera mě manžel Matěj svým lhostejným komentářem zranil natolik, že jsem se rozhodla mu ukázat, jaké to je, když všechno není samozřejmé. Ten večer změnil nejen náš vztah, ale i mě samotnou.
Můj bratr Tomáš a já jsme se v posledních letech odcizili, a když mi jednou vmetl do tváře, že mám svého psa nechat u někoho jiného, roztrhlo mi to srdce. Vzpomínám na naše dětství, kdy jsme byli nerozluční, a teď mezi námi stojí nejen dospělost, ale i nevyřčené křivdy a bolest. Tento příběh je o tom, jak jeden pes dokáže odhalit hluboké rodinné rány a jak těžké je najít cestu zpět.
Jmenuji se Lucie a nikdy bych nevěřila, že naše rodina se rozpadne kvůli rozhodnutí mého dědečka. Po smrti babičky se děda zamiloval do sousedky a najednou jsme pro něj přestali existovat. Příběh o ztrátě, nepochopení a otázkách, na které možná nikdy nenajdeme odpověď.
Když jsem v osmnácti slyšel od táty, že buď budu platit nájem, nebo se odstěhuji, zlomilo mi to srdce. Dnes, po letech, kdy jsem se musel postavit na vlastní nohy bez jeho podpory, ode mě očekává, že mu budu finančně pomáhat. Přemýšlím, co vlastně znamená rodina a jestli je povinností dítěte starat se o rodiče, kteří sami nikdy nebyli oporou.
Jmenuji se Karla a nikdy bych nevěřila, že se o svatbě svého jediného syna dozvím od sousedky. Bolest, kterou jsem cítila, mě přiměla postavit se tváří v tvář své budoucí snaše a zjistit pravdu. Tento příběh je o zradě, rodinných konfliktech a odvaze čelit tomu, co nás nejvíc bolí.
Jmenuji se Věra a celý život jsem žila v malém městě na Vysočině. Kdysi byl můj dům plný smíchu mého syna Petra a vnoučat – Tomáška, Janičky a Pavlíka. Ale když jsem sepsala svou poslední vůli, teprve tehdy si na mě rodina vzpomněla – a to už bylo příliš pozdě.
