Uprostřed kuchyně, s hrnkem kávy mezi sevřenými prsty, jsem v slzách naslouchala matčině hlasu, jak mi vyčítá sobectví. Byla jsem v pasti vlastní rodiny a přestávala rozpoznávat sama sebe. Moje touha po svobodě se střetávala s neviditelnými pouty, která mě držela doma – a přitom uvnitř mě hlodal strach, že se rozplynu v jejich očekáváních.