Když mi můj syn Jakub oznámil, že nejsem zvána na jeho svatbu, zhroutil se mi svět. Vzpomínám na roky, kdy jsem ho sama vychovávala a snažila se mu dát vše, co potřeboval, i když jsem přitom ztratila sama sebe. Teď stojím před otázkou, jestli jsem byla opravdu dobrou matkou, a hledám sílu odpustit sobě i jemu.
Jmenuji se Anna a nikdy bych nevěřila, že ve dvaapadesáti letech budu stát uprostřed rodinné bouře, kterou rozpoutala má vlastní dcera. Po letech dřiny, kdy jsem sama vychovávala Kláru, mě obvinila z něčeho, co bych jí nikdy neudělala. Tento příběh je o bolesti, nedorozumění a o tom, jak těžké je znovu najít cestu k člověku, kterého milujete nejvíc na světě.
Jsem Marie a celý život jsem se snažila pro svou dceru Lenku jen to nejlepší. Když si přivedla domů Petra, věděla jsem, že to není muž pro ni, ale ona mě nikdy neposlouchala. Teď sleduji, jak se její život rozpadá, a já s tím nemůžu nic dělat.
Jmenuji se Marie a celý život jsem bojovala o to, abych měla dítě. Když se mi narodila dcera Eva, byla jsem už ve věku, kdy většina žen plánuje vnoučata. Teď, když jsem vdova a žiju z důchodu, mi Eva vyčítá, že jí nemohu pomáhat tak jako její bohatí tchán a tchyně.
Jednoho deštivého večera mi soused přinesl květiny a čokoládu. Můj muž Marek to zjistil a rozhořela se mezi námi hádka, která odhalila hluboké trhliny v našem vztahu. Teď stojím před otázkou, jestli obyčejná laskavost může být začátkem konce dlouholetého manželství.
Jmenuji se Alena a posledních sedm let sleduji, jak se můj syn Tomáš vzdaluje. Jeho žena Jana mě přehlíží a já mám pocit, že už do jejich života nepatřím. Snažím se najít cestu zpět, ale čím víc se snažím, tím víc se propadám do samoty.
Jmenuji se Petra a žiji v Brně se svým manželem Tomášem a naší malou dcerkou. Moje tchyně, paní Marie, se snaží být součástí našeho života a pomáhat nám, ale její snaha je často odmítána její vlastní dcerou, mojí švagrovou Lenkou. V tomhle příběhu popisuji, jak se dobré úmysly mohou změnit v bolest a jak těžké je najít rovnováhu mezi pomocí a respektem k hranicím.
Jmenuji se Ivana a nikdy bych nevěřila, že se rodinné vztahy mohou tak rychle změnit v boj. Švagrová mě obviňuje, že její dcera nemá co jíst, přestože za její situaci může její vlastní nevěra a rozhodnutí. Můj muž je z toho zoufalý a já se ptám: kde je hranice mezi pomocí a zneužíváním důvěry?
Jsem Marie a sleduji, jak se můj syn Tomáš mění pod tlakem své ženy. Všechno začalo nenápadně, ale teď mám pocit, že ho ztrácím. Sdílím svůj příběh, protože nevím, jestli mám zasáhnout, nebo mlčet.
Jsem Marie a právě jsem se dozvěděla, že můj syn Petr k nám nepřijede, protože jeho žena Jana mu to zakázala. Cítím bolest, zmatek a bezmoc, když vidím, jak se naše rodina rozpadá kvůli nedorozuměním a nevyřčeným křivdám. Hledám odpověď na otázku, jak zachránit vztah se synem, aniž bych ztratila sama sebe.
Přijala jsem do svého bytu sestřenici v nouzi, protože jsem věřila, že rodina je nade vše. Po několika měsících jsem zjistila, že mě okrádá, a musela jsem čelit nejen její zradě, ale i vlastní naivitě. Teď přemýšlím, jestli je možné znovu někomu věřit a kde leží hranice mezi pomocí a sebeobranou.
Nikdo mě nechápe. Vyhodila jsem vlastního syna z bytu a nastěhovala se k jeho manželce. Nelituji, jen mě bolí, že jsem se mu nedokázala postavit dřív.
