Už rok žiju v tichu, které po sobě zanechala moje dcera Klára, když odešla z domova a přestala se mnou komunikovat. Každý den se ptám sama sebe, co jsem udělala špatně, proč už pro ni nejsem tou nejbližší osobou, jakou jsem bývala. Tento příběh je o bolesti, nejistotě a naději, že jednou najdeme cestu zpět k sobě.
Jmenuji se Marie a právě mi volá moje snacha Eva, zoufalá z toho, že můj syn Jakub doma s ničím nepomáhá. Vzpomínám na všechny ty chvíle, kdy jsem ji varovala, že ho příliš rozmazluje, a teď oba sklízíme plody svých rozhodnutí. Jak se napětí v rodině stupňuje, vyplouvají na povrch stará tajemství a já se musím postavit nejen svým chybám, ale i pravdě o našem rodinném životě.
Jsem babička dvou vnoučat, které miluji nade vše. Přesto mě bolí, že mě snacha bere jen jako samozřejmou chůvu a nikdo se neptá, jak se cítím. Příběh o lásce, vyčerpání a touze být slyšena.
Jsem matka, která po svatbě své dcery čelí nečekanému rozkolu v rodině kvůli svatebnímu daru. Moje dcera cítí, že jsme jí dali málo peněz, a přehlíží, že jsme zaplatili celou svatbu. V bolesti a nepochopení se ptám, kde je hranice mezi rodičovskou láskou a očekáváním dětí.
Jmenuji se Klára a můj život se změnil v nekonečný boj, když jsem se zamilovala do Tomáše, rozvedeného otce malého Filipa. Jeho bývalá žena Lenka dělá vše pro to, aby nám zničila vztah, a já se každý den musím rozhodovat, jestli mám sílu pokračovat dál. V příběhu plném napětí, rodinných konfliktů a nečekaných zrad hledám odpověď na otázku, zda láska opravdu dokáže překonat minulost.
Jednoho deštivého rána jsem se rozhodla pomoci bezdomovci na hlavním nádraží v Praze. Netušila jsem, že tím odstartuji řetězec událostí, které mi otevřou oči a donutí mě přehodnotit vlastní život i pohled na lidi kolem sebe. Příběh o empatii, rodinných konfliktech a o tom, jak málo stačí k tomu, aby se člověk ocitl na okraji společnosti.
Jmenuji se Viktorie a po dvanácti letech manželství jsem zjistila, že můj muž Ondřej mě podvádí. Všechno, co jsem považovala za jistotu, se mi rozpadlo pod rukama, a já teď musím najít sílu žít dál kvůli naší dceři Klárce. Sdílím svůj příběh, protože vím, že nejsem sama a možná právě teď někdo z vás prožívá něco podobného.
Jmenuji se Jaroslav a celý život jsem se snažil být dobrým otcem svým dvěma dcerám, Lucii a Martině. Teprve když jsem viděl, jak mé finanční dary rozdělují jejich rodiny a ničí naše vztahy, začal jsem chápat, že peníze nejsou vždy tím nejlepším projevem lásky. Teď stojím před rozhodnutím, jak napravit, co jsem způsobil, a hledám cestu zpátky ke svým dětem.
Jmenuji se Jana a žiju v malém městě na Vysočině. Jako samoživitelka a projektantka zahrad jsem se často cítila rozpolcená mezi prací a výchovou svého syna Filipa. Tento příběh vypráví o okamžiku, kdy jsem si uvědomila, že odpovědi nejsou všechno – a že skutečná síla je v tom, dát dítěti prostor hledat vlastní cestu.
V roce 2016 mi lékaři oznámili, že potřebuji transplantaci ledviny. Když už jsem ztrácela naději, objevil se v mém životě nečekaný dárce – Tomáš. Naše pouto po operaci sílilo, ale společná cesta nebyla pohádková a přinesla víc otázek než odpovědí.
Jsem Jana a s manželem Pavlem jsme půl roku investovali vše do rekonstrukce starého domu jeho matky. Když jsme doufali, že v něm začneme nový život, tchyně ho darovala Pavlovu bratrovi. Zůstala jsem zrazená, rozčarovaná a ptám se: Má vůbec smysl obětovat se pro rodinu?
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že budu muset vyhodit vlastní tchyni z bytu. Roky jsem mlčela a snažila se chápat, ale když překročila poslední hranici, musela jsem se postavit sama za sebe. Tenhle příběh je o tom, jak těžké je říct dost, když jde o rodinu.
