Když mi bylo deset, otec nás opustil. Po letech se zničehonic objevil u mých dveří s kufrem a právním papírem v ruce. Musela jsem se rozhodnout, jestli otevřu dveře minulosti, nebo ochráním svůj nový život.
Jmenuji se Jana Novotná a je mi 48 let. Po pětadvaceti letech manželství s Petrem, během kterých jsem roky tajila jeho nevěry, jsem se konečně rozhodla odejít. Toto je příběh mého boje, bolesti i osvobození.
V noci, kdy jsem zjistila, že táta podvedl mámu, se mi zhroutil svět. Musela jsem čelit nejen jejich rozvodu, ale i tomu, že mě vlastní rodina odstrčila. V příběhu popisuji bolest zrady, hledání vlastní identity a otázku, zda je možné odpustit a znovu důvěřovat.
Jednoho deštivého večera mě manžel opustil v našem starém domě na Šumavě, jen se Zuzkou a několika kufry. Roky jsem žila v jeho stínu, bála se ozvat, až mě okolnosti donutily postavit se na vlastní nohy. Tento příběh je o odvaze začít znovu, o bolesti i naději, kterou jsme se Zuzkou našly v sobě.
Moje babička mi pohrozila, že kvůli rozvodu nedostanu dědictví. Tato slova roztrhla naši rodinu na kusy a postavila mě proti vlastní matce i dceři. V tom chaosu jsem musela najít sílu znovu definovat, co pro mě rodina znamená.
Můj bývalý manžel, který mě před dvanácti lety opustil kvůli jiné ženě, se najednou objevil u mých dveří. Všechny staré rány se otevřely a já musela čelit emocím, o kterých jsem si myslela, že už dávno neexistují. V tomto příběhu vás provedu svou zmateností, hněvem a těžkými rozhodnutími, která jsem musela udělat.
Vše se zhroutilo v okamžiku, kdy do našeho života vstoupila nová žena mého bývalého manžela, Ivana. Od té doby se každý krok, každé rozhodnutí ohledně našeho syna Tomáše, stalo bojištěm mezi mnou a Ivanou. Teď, když jde o Tomášovu budoucnost a jeho první byt, musím si položit otázku, co vlastně znamená být dobrou matkou.
Jmenuji se Tereza a ve dvaadvaceti letech se stále vracím k jednomu dni, kdy jsem si myslela, že dělám správnou věc, ale všechno jsem jen zhoršila. Moji rodiče, Petr a Lenka, se už roky hádali a já věřila, že když jim řeknu pravdu, zachráním jejich manželství. Teď si nejsem jistá, jestli jsem jejich vztah nezničila právě já a jestli se s tím někdy dokážu smířit.
Jednoho rána mě probudil telefon od tchyně, který odstartoval konec mého manželství. Můj muž, Honza, se postupně změnil z partnera v další dítě, o které jsem se musela starat. Nakonec jsem si sbalila kufr a odešla, protože jsem pochopila, že dospělého člověka nezměním – mohu zachránit jen sebe.
V den, kdy měl můj syn maturitní ples, se všechno změnilo. Můj manžel Petr se rozhodl odejít a já zůstala sama s bolestí, vztekem a otázkami, na které nikdy nedostanu odpověď. Tento příběh je o zradě, rodinných tajemstvích a odvaze čelit pravdě.
Jmenuji se Magda a můj život se rozpadl ve chvíli, kdy mě manžel vyhodil z našeho bytu, protože jsem nemohla otěhotnět. Zůstala jsem sama, bez rodiny, s pocitem hanby a srdcem plným bolesti, zatímco sousedé šeptali za mými zády. Dnes, když se ohlížím zpět, přemýšlím, jestli je možné znovu povstat z vlastního popela.
Po rozvodu mé dcery jsem se rozhodla přestěhovat k ní a pomoci jí s vnoučaty. Brzy jsem však zjistila, že v jejím domě nejsem doma, ale jen hostem, a že naše vztahy jsou napjatější než kdy dřív. Tato zkušenost mě donutila přemýšlet o tom, kde je hranice mezi pomocí a ztrátou vlastní identity.
