Jmenuji se Alena a můj muž mě opustil s tříletým synem. Sleduji, jak můj syn vyrůstá po boku ženy, která nerespektuje ani jeho, ani mě, a každý den bojuji s pocitem viny a nespravedlnosti. Hledám sílu pokračovat dál a přemýšlím, kde končí mateřská povinnost a začíná právo na vlastní klid.
Dvacet let jsem žila s Petrem v manželství, které jsem považovala za pevné. Když mě opustil kvůli mladší ženě, zhroutil se mi svět a já musela čelit nejen samotě, ale i nepochopení ze strany rodiny. Nakonec mi největší útěchu poskytl někdo, od koho bych to nikdy nečekala.
Jmenuji se Karel a po třiceti letech manželství jsem si uvědomil, že už svou ženu nemiluji. Všechno, co jsme společně budovali, se mi najednou zdálo cizí a prázdné. Tento příběh je o odvaze čelit pravdě, o bolesti ztráty a o hledání nového smyslu života v době, kdy už by měl být člověk dávno usazený.
Po pětadvaceti letech manželství jsem se rozvedla s mužem, o kterém jsem si myslela, že ho už nemiluji. Věřila jsem, že náš rozchod byl klidný a bez tajemství, dokud jsem na benzínce nezahlédla svého bývalého s mojí nejlepší kamarádkou. V tu chvíli se mi zhroutil svět a musela jsem čelit nejen zradě, ale i otázce, kdo vlastně jsem a co mi v životě ještě zbylo.
Když jsem poprvé potkala Petra, byla jsem naivní osmnáctiletá holka z malého města, která přijela do Prahy studovat a o klucích nechtěla ani slyšet. Ale Petr mě okouzlil – byl to ten typický univerzitní idol, kterého si všimla každá holka. Kdo by čekal, že si vybere právě mě? Po několika letech vztahu přišla svatba, ale pak se všechno změnilo.
Na své padesáté páté narozeniny jsem zažila zradu, kterou jsem si nikdy nedokázala představit – manžel mě opustil s tím, že chce ještě něco zažít. Procházím bolestí, vzpomínkami a rodinnými konflikty, zatímco hledám sílu začít znovu. Toto je můj příběh o bolesti, ale i o hledání sebe sama ve světě, který se mi rozpadl pod rukama.
Jmenuji se Marek a po rozvodu jsem přišel o kontakt se svými dcerami, Aničkou a Jelenou. Každý den bojuji s pocitem viny a bezmoci, když vidím, jak se naše vztahy rozpadly kvůli chybám dospělých. Přemýšlím, zda je možné znovu najít cestu k dětským srdcím, která jsem kdysi držel v dlaních.
Jmenuji se Lucie a po dvanácti letech manželství s Petrem jsem zjistila, že všechno, co jsem považovala za jistotu – rodinu, bezpečí, lásku – byla jen iluze. Za zavřenými dveřmi našeho bytu v Brně, zatímco naše dcera Anička spala, se mi svět zhroutil v tichu jedné zprávy. Teď, když Petr zůstává jen kvůli ní, hledám smysl v troskách našeho života.
Jmenuji se Jana a celý život jsem žila ve stínu rozdělené rodiny, nevyřčených tajemství a vlastních nenaplněných snů. V tomto příběhu popisuji cestu plnou rodinných konfliktů, zklamaných lásek a bolestivých odhalení, která mi navždy změnila pohled na svět. Teprve když jsem se postavila svým strachům, pochopila jsem, co znamená skutečné štěstí.
Jmenuji se Petra a můj bývalý manžel Tomáš koupil našemu synovi Filipovi byt, což vyvolalo vlnu žárlivosti a konfliktů v jeho nové rodině. Moje vztahy s bývalou tchyní Alenou se najednou zhoršily a já jsem musela bojovat nejen za klid pro Filipa, ale i za vlastní důstojnost. Tento příběh je o tom, jak těžké je chránit dítě před cizími frustracemi a najít sílu začít znovu.
Deset let jsem byla vdaná za Petra a věřila, že naše láska překoná všechno. Teď ale sedím naproti němu u kuchyňského stolu, kde místo úsměvů a doteků počítáme účty a hádáme se o každou korunu. Přemýšlím, jestli se dá ještě zachránit to, co jsme kdysi měli, nebo jestli už jsme jen spolubydlící v domě plném ticha.
V okamžiku, kdy se moji rodiče rozváděli, jsem byla postavena před nemožnou volbu – s kým zůstat. Skrze slzy, hádky a ticho jsem hledala odpověď, která by nezlomila mé srdce ani jednoho z nich. Tato zpověď je o bolesti, víře a odvaze odpustit.
