Celý život jsem dřela jako samoživitelka, abych svému synovi Tomášovi zajistila lepší budoucnost. Když jsem si konečně splnila svůj sen a uspořádala velkolepé šedesátiny, místo radosti přišlo odsouzení a rozkol v rodině. Teď se ptám sama sebe, jestli jsem měla právo myslet jednou na sebe.
Jmenuji se Lucie a můj život se rozpadl během jediné noci, kdy jsem zjistila, že mě můj manžel Petr podvádí s mojí nejlepší kamarádkou Janou. Musela jsem čelit nejen zradě, ale i vlastní rodině, která mě vinila z rozpadu manželství. Tento příběh vypráví o tom, jak jsem v české realitě našla sílu odpustit, postavit se na vlastní nohy a začít nový život pro sebe i svého syna Matěje.
Otevřela jsem zprávu od svého syna s očekáváním pozvání na oslavu narozenin mého vnuka, ale místo toho jsem dostala žádost, abych nepřišla. Tato slova mě zasáhla jako blesk a přinutila mě přemýšlet o tom, kde se stala chyba a proč jsem najednou v rodině cizincem. V příběhu se vracím ke klíčovým okamžikům, které vedly k tomuto zlomu, a otevírám otázku, zda je možné napravit vztahy, když už je bolest příliš hluboká.
Můj život se obrátil naruby, když mě opustil manžel a já zůstala upoutaná na lůžko. Do mého bytu přišla tchyně, která mi měla pomoci, ale její přítomnost přinesla víc napětí než úlevy. Toto je příběh o rodinných konfliktech, vděčnosti i o tom, kde jsou hranice lidské trpělivosti.
Jmenuji se Jana a poslední dva roky mám pocit, že mi někdo ukradl syna. Od chvíle, kdy si Tomáš vzal Lenku, se mezi nás vkradlo napětí a já se cítím jako cizinec ve vlastní rodině. Moje snaha zachránit vztah jen všechno zhoršuje a já nevím, jak dál.
Celý život jsem zasvětila rodině a dceři, ale když jsem si konečně dovolila žít i pro sebe, přišla bolestná zrada. Moje dcera mě považuje za blázna, protože jsem se zamilovala do muže, který není podle jejích představ, a zakázala mi vídat vnučku. Teď stojím před otázkou, jestli mám právo na vlastní štěstí, i když za to platím nejvyšší cenu.
Začalo to hádkou a prásknutím dveří, když se mi rozpadlo první manželství s Petrem. Pak jsem uvěřila slibům o lepším životě v Americe s Andrejem, ale místo štěstí přišlo zklamání a samota. Přemýšlím, jestli lze někdy opravdu utéct před minulostí a najít nový začátek.
Jmenuji se Tomáš a před půl rokem jsme se s manželkou Martinou přestěhovali do Brna. Naše manželství bylo klidné, dokud nezačal tchán jezdit téměř každý týden. Moje snaha o upřímný rozhovor s Martinou vždy narazila na zeď mlčení a já začal pochybovat, jestli je náš vztah vůbec ještě náš.
Nikdy bych nevěřila, že sousedé mohou být víc než jen lidé za zdí. S Janou a Petrem jsme si prošli peklem i rájem, od prvních hádek až po chvíle, kdy jsme si navzájem zachránili život. Dnes už vím, že opravdová rodina nemusí být jen ta, do které se narodíte.
Můj manžel Petr mě opustil v devadesátých letech, když jsem zůstala sama s dětmi a prázdnou peněženkou. Po pěti letech se objevil u našich dveří, jako by se nic nestalo, a já musela čelit otázce, zda mu odpustit, nebo chránit to, co mi zbylo. Tento příběh je o bolesti, síle a odvaze postavit se minulosti.
Jednoho deštivého odpoledne mi zavolala sestra Jana s prosbou, která mi obrátila život naruby. Měla jsem na starosti dědu Františka, o kterého se už nikdo nestíhal postarat, a zpočátku jsem to brala jen jako další povinnost. Ale společné chvíle na zahradě nám oběma otevřely srdce a připomněly, co znamená rodina.
Jsem Jana a už rok jsem neslyšela ani slovo od své dcery Kláry. Každý den žiju v nejistotě, co se s ní děje, a přemýšlím, kde jsem udělala chybu. Tenhle příběh je o bolesti, vině a nekonečné naději, že se jednou znovu ozve.
