Jmenuji se Eliška a celý život jsem žila pro druhé, až jsem zapomněla žít pro sebe. Vdala jsem se mladá, ne z lásky, ale z povinnosti, a když mě po letech manžel opustil, zůstala jsem sama a ztracená. Teď hledám odpověď na otázku, jestli ještě někdy najdu smysl a štěstí.
Jmenuji se Tomáš a v padesáti čtyřech letech jsem se rozhodl zůstat sám, i když mi okolí neustále radí, abych si našel novou ženu. Po bolestivém rozvodu a letech samoty jsem si uvědomil, že klid a svoboda mají pro mě větší hodnotu než společenské očekávání. Nedávná návštěva mého kamaráda Petra mě přiměla znovu přemýšlet o lásce, věku a o tom, co vlastně znamená být šťastný.
Když mě dcera Klára požádala, abych se na týden nastěhovala a pomohla jí s vnukem Matýskem, netušila jsem, jak hluboko sahají jejich problémy. Během těch několika dnů jsem zjistila, že nejde jen o hlídání dítěte, ale o rozpadající se rodinu a zoufalou potřebu podpory. Musela jsem se rozhodnout, jak moc se do jejich života vměšovat a jestli vůbec ještě umím být oporou.
Jednoho dne mi zavolala sousedka a oznámila mi, že moje snacha odvezla vnoučata a řekla, že už je nikdy neuvidím. V tu chvíli se mi zhroutil svět a začala jsem přemýšlet, kde se stala chyba. Příběh o rodinných konfliktech, nepochopení a touze po smíření.
Ve svých třiašedesáti jsem se znovu zamilovala, ale místo radosti mě čekalo odsouzení od vlastních dětí. Musela jsem čelit jejich výčitkám, studu a vlastnímu strachu, jestli mám právo být šťastná. Tento příběh je o odvaze žít podle sebe navzdory očekáváním okolí.
Celý život jsem dřela, abych svému synovi dala to nejlepší. Když jsem přestala posílat peníze, přestal mě navštěvovat a já už rok neviděla svou vnučku. Teď přemýšlím, jestli jsem byla pro svého syna jen bankomat.
Jmenuji se Petra a poslední měsíce trávím v kanceláři dlouho do noci, jen abych nemusela domů. Můj manžel Lukáš mě už dávno přestal respektovat a já se snažím vyhýbat konfliktům tím, že se ztrácím v práci. Ale útěk nic neřeší a já stojím před těžkým rozhodnutím, které změní můj život.
Jmenuji se Lucie a nikdy bych nevěřila, že mě vlastní rodiče odmítnou v nejhorší chvíli mého života. Po letech manželství s Petrem, které bylo plné hádek a nedorozumění, jsem se obrátila na rodiče s prosbou o pomoc, ale místo útěchy jsem narazila na zavřené dveře. Tato zkušenost mě donutila přehodnotit nejen svůj vztah k rodině, ale i samu sebe.
Jmenuji se Alena a po čtyřiceti letech manželství jsem se rozhodla udělat krok, který mi změnil život. Vyhodila jsem manžela z domu a stala se černou ovcí rodiny. Přesto věřím, že jsem konečně začala žít podle sebe, i když mě to stálo všechno, co jsem znala.
Jmenuji se Tomáš a nikdy jsem netušil, jak moc mi jeden nečekaný dar převrátí život vzhůru nohama. Můj klidný, osamělý život se proměnil v chaos, když mi sestra přivezla psa, o kterého jsem vůbec nestál. Tohle je příběh o ztrátě svobody, rodinných konfliktech a o tom, jak těžké je přijmout změnu, kterou si člověk nevybral.
Celý život jsem obětovala své dceři, ale teď, když jsem stará a sama, zůstala jsem na všechno sama. Moje dcera Jana mi řekla, že už nemůže dál, protože má vlastní rodinu. Přemýšlím, kde se stala chyba a jestli jsem si za tuhle samotu nemohla sama.
Po letech dřiny jsem konečně splatila hypotéku a rozhodla se odjet na pár dní do Beskyd. Místo radosti mě ale doma čekalo nepochopení a výčitky, že jsem sobecká. Teď stojím před otázkou, jestli mám ustoupit rodinnému tlaku, nebo si stát za svým právem na klid.
