Jmenuji se Tomáš a nikdy jsem si nemyslel, že budu stát před svými dětmi a nevědět, kam půjdeme spát. Po smrti mé ženy jsem zůstal sám se dvěma dětmi a život se mi rozpadl pod rukama. Ale právě v těch nejtemnějších chvílích se ukázalo, že i cizí lidé dokážou být rodinou.
Moje žena Jana mě opustila a nechala mi na krku tři malé děti. Musel jsem se naučit být mámou i tátou zároveň, bojovat s předsudky i vlastními pochybnostmi. Přesto jsem nikdy nelitoval, protože děti jsou to jediné, co mi dává smysl.
Jmenuji se Petr a nikdy jsem si nemyslel, že budu vychovávat své dvě děti sám. Každou noc jsem pracoval na směnách v pekárně, abych jim zajistil střechu nad hlavou, a přitom bojoval s únavou i zoufalstvím. Jednoho dne se však stalo něco, co mi změnilo život a donutilo mě přemýšlet, jestli ještě v lidech zůstalo dobro.
