Celý život jsem obětovala péči o rodiče a nikdy jsem si nenašla čas na vlastní štěstí. Po jejich smrti se cítím ztracená a prázdná, protože nevím, jak žít jen sama pro sebe. Přemýšlím, jestli jsem svůj život vůbec žila podle sebe, nebo jen podle očekávání druhých.
Celý život jsem byla oporou své mladší sestry Kláry, vzdala jsem se svých snů, abych jí pomohla. Po bolestivé hádce jsem si uvědomila, že moje oběti možná nikdy nebudou doceněny. Teď stojím na rozcestí a přemýšlím, jestli mám dál žít pro druhé, nebo konečně začít žít pro sebe.
Na Silvestra stojím před rozhodnutím: splnit manželovi sen o velké oslavě, nebo dát přednost své touze po klidu? Tato noc odhaluje naše skryté konflikty a nutí mě přehodnotit naše manželství. Nakonec zůstává otázka, zda můžeme být spolu šťastní, aniž bychom se sami sobě ztratili.
Jednoho večera jsem svému manželovi řekla, že už ho dál nemůžu živit a starat se o něj. Ta věta změnila všechno – rozjela lavinu emocí, výčitek a odhalených pravd, které jsme roky skrývali. V tom příběhu se ptám sama sebe, kde je hranice mezi láskou a sebeobětováním.
Jednoho deštivého odpoledne jsem svému synovi Lukášovi řekla, že už nemohu hlídat jeho dceru Aničku. Místo pochopení přišla vlna výčitek a rodina se rozpadla na dva tábory. Teď přemýšlím, jestli jsem měla právo myslet na sebe, nebo jestli jsem zradila vlastní krev.
Vždycky jsem si myslela, že rodinné dovolené jsou lékem na všechny naše problémy. Letos jsem ale zjistila, že někdy může společný čas odhalit i to, co jsme se snažili roky skrývat. Tato dovolená u moře změnila naši rodinu navždy.
