Seděl jsem v nemocniční chodbě, ruce mi křečovitě svíraly mobil a hlavu jsem měl plnou výčitek. Vše, co jsem udělal, i to, co jsem mohl udělat jinak, mi běželo hlavou dokola, zatímco jsem čekal na verdikt lékařů o stavu svého syna. Byla to ta nejtěžší chvíle mého života, která mě přinutila pochybovat o sobě samém i o tom, zda si zasloužím odpuštění.