Celý život mi říkali, že vypadám mladě, ale nikdo netušil, jak moc mě to ničí. Moje rodina mě nikdy nebrala vážně a já jsem se začala ztrácet sama sobě. Dnes vám vyprávím, jak může být vzhled nejen darem, ale i prokletím.
Jmenuji se Eliška a celý život jsem bojovala s tím, jak vypadám. Když jsem se rozhodla veřejně vystoupit proti nerealistickým standardům krásy, obrátil se proti mně nejen internet, ale i vlastní rodina. Přesto věřím, že má odvaha může pomoci dalším ženám najít sebevědomí.
Jmenuji se Ivana a už několik let žiju v manželství, kde mě manžel neustále srovnává se svou bývalou ženou. Každý den bojuji s pocitem, že nikdy nebudu dost dobrá, a jeho matka mi to nijak neusnadňuje. Nakonec jsem musela udělat rozhodnutí, které změnilo celý můj život.
Jmenuji se Klára Novotná a celý život mě pronásledovala slova mé vlastní matky, která mě po porodu nazvala „obyčejnou“. Dlouhá léta jsem bojovala s pocitem méněcennosti, až jsem se rozhodla vzít svůj osud do vlastních rukou a ukázat všem, že krása není jen otázkou vzhledu. Můj příběh je o bolesti, odvaze a o tom, jak jsem našla sebevědomí navzdory rodinným konfliktům i předsudkům okolí.
Jmenuji se Klára a můj život se obrátil naruby, když jsem zjistila, že místo aby mi manžel pomáhal s naším synem, raději vše svěřil své matce. Všichni kolem mě tvrdili, že je to moje vina, a já začala pochybovat o sobě i o svých schopnostech. Tento příběh je o bolesti, zklamání, ale i o síle najít sama sebe.
Jednoho večera jsem zjistila, že můj manžel tajně chodí na večeře k jeho matce. Pocit zrady mě zasáhl hluboko a donutil mě přemýšlet o našem vztahu, o svých nejistotách i o tom, kde vlastně leží hranice loajality v manželství. Toto je příběh o bolesti, hledání sebe sama a odvaze postavit se pravdě.
Od dětství jsem byla ta, která držela naši rodinu pohromadě, ale nikdy mě doopravdy neposlouchali. V tomto příběhu vyprávím, jak jsem hledala svůj vlastní hlas a snažila se vystoupit ze stínu, zatímco jsem balancovala mezi očekáváními rodiny a vlastním tichem. Je to příběh tiché bolesti, odvahy a boje za sebe samu.
Jmenuji se Petra a celý život jsem bojovala s tím, jak společnost vnímá odlišnosti. Když se narodil můj syn Matěj s velkým mateřským znaménkem na tváři, rozhodla jsem se postavit předsudkům čelem a ukázat mu, že je krásný takový, jaký je. Jednoho dne jsem si na tvář namalovala stejné znaménko jako on a změnilo to nejen jeho pohled na sebe, ale i naši rodinu.
Jsem Jana a můj život se navždy změnil jednoho deštivého večera, kdy jsem přišla o svou krásu i sebevědomí. Přestože jsem se bála, že mě Petr opustí, jeho láska a oddanost mě překvapily a daly mi sílu začít znovu. Společně jsme čelili předsudkům, bolesti i vlastní nejistotě a nakonec jsme si vybudovali rodinu, o které jsem ani nesnila.
Jsem Jana a celý život jsem bojovala s pocitem méněcennosti, který mi vštěpovala vlastní rodina. Když jsem se rozhodla postavit na vlastní nohy a jít za svým snem, narazila jsem na odpor, posměch i zradu. Nakonec jsem ale pochopila, že jediný člověk, který mi může vzít sebevědomí, jsem já sama.
Jmenuji se Eliška, je mi 34 let a po osmi letech manželství s Petrem jsem zjistila, že některé rány bolí víc než ty, které jsou vidět. Jako matka tří dětí jsem se ztratila sama sobě, až jednoho večera u kuchyňského stolu prasklo něco, co už nešlo vzít zpět. Ten večer, kdy mi Petr vzal dva burgery z talíře a řekl mi, že bych měla zhubnout, změnil všechno.
Jmenuji se Petra a vyrůstala jsem v rodině, kde máma byla vždy tichá a laskavá, zatímco zbytek příbuzenstva se hádal o každou maličkost. Dlouhé roky jsem sledovala, jak mámina klidná povaha naráží na aroganci a povýšenost ostatních, což vedlo k nekonečným sporům a bolestivému odcizení. V tomto příběhu popisuji, jak mě rodinné konflikty poznamenaly a jak těžké je najít odvahu postavit se vlastní krvi.
