Jmenuji se Lucie a během jediného roku jsem přišla o oba své malé syny, když byli v péči mé matky. Teď stojí před soudem a já se topím v pocitech viny, zrady a nekonečného smutku. Příběh o tom, jak rodinné tajemství a nevyřčené bolesti dokážou zničit vše, co jsme považovali za jisté.
Jednoho deštivého večera mi moje nevlastní sestra Lucie oznámila, že byt po rodičích patří jen jí. Zůstala jsem na ulici, zrazená vlastní rodinou, a musela jsem bojovat nejen o střechu nad hlavou, ale i o vlastní důstojnost. Tahle zkušenost mě naučila, že krev není vždycky hustší než voda.
Jmenuji se Nora a právě jsem čelila největší zkoušce svého života: můj nevlastní otec, který mě kdysi vychovával, se po letech objevil u mých dveří a žádal, abych ho nechala bydlet u sebe. Když jsem odmítla, rozhodl se mě zažalovat o podíl na dědictví po mamince. V příběhu se otevírá otázka, kde končí povinnost dítěte vůči nevlastnímu rodiči a kde začíná právo na vlastní život.
