Jednoho deštivého večera mě manžel opustil v našem starém domě na Šumavě, jen se Zuzkou a několika kufry. Roky jsem žila v jeho stínu, bála se ozvat, až mě okolnosti donutily postavit se na vlastní nohy. Tento příběh je o odvaze začít znovu, o bolesti i naději, kterou jsme se Zuzkou našly v sobě.
Jmenuji se Jana a s manželem Petrem jsme vždy snili o malém domku na Šumavě, kde bychom mohli najít klid. Místo toho jsme roky žili v Praze, obklopeni neustálými požadavky našich rodin, které nás vysávaly emocionálně i finančně. Nakonec jsme museli udělat těžké rozhodnutí, které změnilo náš život – a možná i vztahy v celé rodině.
Deset let jsem s manželem Petrem budovala náš vysněný dům na okraji Šumavy. Když jsme byli konečně téměř u cíle, náš syn Filip se vrátil z Prahy s návrhem, který otřásl základy naší rodiny. Toto je příběh o lásce, oběti a těžkých rozhodnutích, která nás nutí přehodnotit, co pro nás znamená domov.
Letní dovolená na Šumavě se změnila v nečekanou zkoušku rodinných vztahů, když naše vnučka Anička trvala na tom, že chce nejlepší pokoj. Místo hádek jsme se rozhodli jí ukázat, co znamená vděčnost a sdílení. Ten týden nás všechny naučil víc, než jsme čekali – o sobě, o rodině i o tom, co je v životě opravdu důležité.
