Jsem Jitka. Už několik měsíců žiji u syna a jeho ženy, která mě bere spíš jako služku než jako matku. Dnes se ale stalo něco, co mě donutilo postavit se za sebe a zamyslet se, jestli si takový život opravdu zasloužím.
Jmenuji se Marie a nikdy bych nevěřila, že se jednoho dne budu hádat se svou snachou kvůli obyčejné polévce. Můj syn Tomáš se oženil s Lucií, která neumí vařit, a já mám pocit, že mu musím zachraňovat žaludek i manželství. Ale kde je hranice mezi pomocí a vměšováním?
Všechno začalo nevinně, když mi manžel oznámil, že jeho teta Alena přijede na návštěvu. Netušila jsem, jak moc tahle návštěva rozbouří naše manželství i vztahy v celé rodině. Nakonec jsem musela udělat rozhodnutí, které mi změnilo život – a dodnes nevím, jestli jsem udělala správně.
Jednoho deštivého odpoledne mi zazvonil telefon a hlas, který jsem nečekala, mě pozval na čaj. Byla to moje bývalá tchyně, paní Novotná, se kterou jsem se po rozvodu s jejím synem téměř nevídala. Její pozvání mě zaskočilo a vyvolalo ve mně vlnu emocí, které jsem dlouho potlačovala.
Celý život jsem snila o tom, že budu mít rodinu pohromadě. Když se můj syn Vilém s manželkou nastěhovali do sousedního domu, věřila jsem, že začíná nejšťastnější období mého života. Jenže pak jsem zjistila, jaká je jeho žena ve skutečnosti, a všechno se obrátilo naruby.
Jmenuji se Alena a celý život jsem zasvětila svému jedinému synovi, Tomášovi. Když si přivedl domů svou ženu Lucii, snažila jsem se být tou nejlepší tchyní, ale brzy jsem zjistila, že moje pomoc není vždy vítaná. Musela jsem se naučit, kde končí mateřská láska a začíná respekt k jejich vlastnímu životu.
Jmenuji se Alena a nikdy jsem si nemyslela, že jednoho dne budu stát před volbou mezi láskou ke svému synovi a vlastní pýchou. Když si můj jediný syn Tomáš přivedl domů svou ženu Lucii, začal se náš vztah pomalu rozpadat. Dnes vám vyprávím svůj příběh o žárlivosti, osamění a o tom, jak snadno lze ztratit to nejcennější.
Jsem Marie a právě jsem se dozvěděla, že můj syn Petr k nám nepřijede, protože jeho žena Jana mu to zakázala. Cítím bolest, zmatek a bezmoc, když vidím, jak se naše rodina rozpadá kvůli nedorozuměním a nevyřčeným křivdám. Hledám odpověď na otázku, jak zachránit vztah se synem, aniž bych ztratila sama sebe.
Nikdo mě nechápe. Vyhodila jsem vlastního syna z bytu a nastěhovala se k jeho manželce. Nelituji, jen mě bolí, že jsem se mu nedokázala postavit dřív.
Celý život jsem věnovala svému synovi, protože jsem ho po smrti manžela vychovávala sama. Když si našel ženu, doufala jsem, že budeme jedna rodina, ale místo toho jsem se ocitla na okraji jejich života. Musela jsem se naučit pustit a pochopit, že láska někdy znamená nechat odejít.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že se ve svých šedesáti letech budu cítit jako host ve vlastním bytě. Můj syn Tomáš a jeho žena Lucie přišli o práci a neměli kam jít, tak jsem je samozřejmě přijala pod svou střechu. Teď ale nevím, jak jim říct, že mi jejich přítomnost začíná dusit život a že toužím po svém klidu.
Jmenuji se Marie a právě mi volá moje snacha Eva, zoufalá z toho, že můj syn Jakub doma s ničím nepomáhá. Vzpomínám na všechny ty chvíle, kdy jsem ji varovala, že ho příliš rozmazluje, a teď oba sklízíme plody svých rozhodnutí. Jak se napětí v rodině stupňuje, vyplouvají na povrch stará tajemství a já se musím postavit nejen svým chybám, ale i pravdě o našem rodinném životě.
