Hned po pohřbu svého milovaného Františka jsem cítila, jak se mi hroutí svět. K dětem jsem se upínala jako ke své poslední naději, jenže jejich reakce mě hluboce ranily. Po měsících odmítání a chladu, jsem zůstala sama ve svém prázdném domě v Trnavě, plná bolesti a výčitek i otázky: mají rodiče v Česku vůbec domov, když zestárnou?