Jednoho deštivého rána jsem nechala vzkaz na stole a odjela do Brna, abych si zachránila vlastní duši. Po letech obětování pro rodinu jsem se ocitla na dně a musela jsem si položit otázku, kde je hranice mého vlastního štěstí. Dnes se ptám sama sebe i vás: Kdy naposledy jste mysleli na sebe, a ne jen na ostatní?
Na rodinné oslavě jsem zkolabovala vyčerpáním, protože můj manžel mi po narození našeho syna vůbec nepomáhal. Cítila jsem se sama, zrazená a začala jsem pochybovat o smyslu našeho manželství. Sdílím svůj příběh o zklamání, boji o sebe a hledání odpovědi na otázku, jestli má naše rodina ještě šanci.
Jsem nejmladší ze tří sourozenců a poslední rok jsem se starala o svého stárnoucího otce. Myslela jsem, že to zvládnu, ale péče o něj mě zcela vyčerpala a rozbila naši rodinu. Sdílím svůj příběh, protože vím, že nejsem jediná, kdo se s tímto dilematem potýká.
Jmenuji se Zuzana a už roky žiju v nekonečném kolotoči vaření, protože můj manžel Petr odmítá jíst cokoli, co není čerstvé. Každý den vstávám dřív, abych mu připravila teplé snídaně, a po práci spěchám domů, abych stihla uvařit večeři. Cítím se vyčerpaná, nepochopená a začínám přemýšlet, jestli je tohle opravdu život, jaký jsem si vysnila.
Můj život se obrátil naruby, když mě opustil manžel a já zůstala upoutaná na lůžko. Do mého bytu přišla tchyně, která mi měla pomoci, ale její přítomnost přinesla víc napětí než úlevy. Toto je příběh o rodinných konfliktech, vděčnosti i o tom, kde jsou hranice lidské trpělivosti.
Jmenuji se Lucie a právě jsem zjistila, že čekám čtvrté dítě. Můj muž Petr to nese těžce a já sama mám strach, jak to všechno zvládneme – když naše nejmladší dcera ještě ani nechodí. Příběh o vyčerpání, nejistotě a o tom, co znamená být matkou v dnešním Česku.
Jmenuji se Klára a už od dětství jsem byla svědkem nekonečných hádek svých rodičů, kteří se nikdy neshodli na ničem, snad kromě toho, že za všechno můžu já. Po jejich rozvodu jsem doufala v klid, ale místo toho se jejich soupeření přesunulo na moji malou dceru Aničku. Každý den bojuji s pocitem viny, únavy a zoufalství, protože jejich spory ničí nejen mě, ale začínají ovlivňovat i mou rodinu.
