Na Silvestra se ve mně sváří touha po klidu s manželovou potřebou slavit. V hluku ohňostrojů i v tichu mezi námi hledám samu sebe a přemýšlím, kam se ztratily mé sny. Je to příběh o bolesti, volbě a odvaze znovu najít vlastní hlas.
Všechno začalo jedním rodinným obědem, kde se mé šaty staly předmětem nečekaného soudu. Postupně jsem odhalovala, jak mě muži v mém životě vnímají skrze to, co nosím, a jak hluboko mě to zasahuje. Nakonec jsem musela čelit otázce, zda jsem ochotná žít podle jejich představ, nebo podle sebe.
Jmenuji se Klára a vyprávím svůj příběh po boku Jana, kde každé ráno je tichým bojem o uznání a respekt. V našem malém bytě v Brně se i obyčejný čaj a rohlík stávají symbolem frustrace a nenaplněných snů. Každý den cítím tíhu nevyřčených očekávání a ptám se sama sebe, jestli chci příliš, nebo jestli si někdy uvědomím, že si zasloužím víc.