Nikdy bych nevěřila, že mě snacha požádá, abych se starala o její maminku. Přijala jsem to, protože jsem chtěla pomoci rodině, ale netušila jsem, jak moc mi to změní život. Teď se ptám sama sebe, jestli jsem udělala správné rozhodnutí.
V sedmačtyřiceti letech jsem zjistila, že čekám dítě – v době, kdy jsem si myslela, že už mě žádné velké životní zvraty nečekají. Místo radosti přišel šok, strach a rodinné napětí, které odhalilo staré rány a předsudky. Toto je můj příběh o bolesti, naději a odvaze stát se matkou v době, kdy to nikdo nečekal – ani já sama.
Jmenuji se Hana a v sedmašedesáti letech jsem zůstala sama v bytě, kde jsem strávila většinu života. Moje děti mají své rodiny a já se cítím odstrčená, ztracená a nevím, jak dál. Sdílím svůj příběh, protože věřím, že nejsem jediná, kdo se s podobnými pocity potýká.
Všechno začalo prudkou hádkou s mojí nejlepší kamarádkou Lenkou, která zpochybnila moji schopnost postavit se na vlastní nohy po rozvodu. Její slova mě zasáhla víc, než bych čekala, a donutila mě přehodnotit svůj život i naše přátelství. Tahle cesta mě naučila, že někdy musíme ztratit jistoty, abychom našli sami sebe.
V dramatickém rozhovoru se známá herečka Grace ptá své přítelkyně Patricie na změny, které pocítila po překročení sedmdesátky. Patricie odhaluje nečekané pravdy o svém životě a vnitřních bojích. Tento příběh zkoumá, jak se mění naše vnímání sebe sama a světa s přibývajícím věkem.
Před patnácti lety byla paní Nováková nadšená z volby své dcery: „To je poklad!“ říkala. „Je to talentovaný muzikant, hraje v kapele a má tak dobré srdce.“ Bylo překvapivé, že si vybral její dceru – nadějnou právničku s velkou kariérou před sebou. Ale život měl jiné plány.
