Ocitla jsem se v pasti vlastního bytu, na kterém mi tolik záleželo, ale který začal patřit spíš mé matce než mně. Každý den jsem bojovala s dusivou kontrolou a strachem, že venku nezvládnu přežít, ale v sobě jsem cítila touhu být konečně volná. Tenhle boj mě zlomil i posílil současně a pořád se ptám, jestli bych raději měla riskovat svobodu, než být nešťastná v cizím bezpečí.