Stojím v hlučné kuchyni naší chalupy a v ruce svírám sklenici, která mě nečekaně pálí. Vždycky jsem si myslela, že rodina je místo, kde mě budou přijímat beze zbytku, ale opět jsem jen posluchačem trpkých slov – tentokrát na mé vlastní adresu. Musím si sama sobě přiznat otázku: má smysl držet tradice, když za to platíme vlastní duševní zdraví?