Nečekané setkání mého partnera: «Je pro mě důležité zůstat ve spojení»
Mia seděla na verandě, teplý letní vánek jí jen málo pomáhal uklidnit bouři uvnitř ní. Její partner, Aleš, právě oznámil šokující zprávu: plánuje strávit léto znovu navazováním kontaktu se svou bývalou přítelkyní, Sárou. «Je pro mě důležité zůstat ve spojení,» řekl, jeho oči prosily o pochopení.
Emily, nejlepší kamarádka Mii, byla méně než soucitná. «Jak se s tím hodláš vypořádat? Prostě to přijmeš?» zeptala se, její hlas zněl nevěřícně.
Mia si povzdechla, její mysl byla plná protichůdných emocí. «Jsem rozpolcená,» přiznala. «Část mě je rozzuřená, ale jiná část… nevím.»
Zpráva přišla z ničeho nic. Aleš a Sára byli středoškolští milenci, jejich vztah skončil přátelsky, když šli na různé vysoké školy. Udržovali kontakt během let, vyměňovali si občasné e-maily nebo pohlednice k svátkům. Ale tohle bylo jiné. Strávit celé léto spolu se zdálo jako zrada.
Mia se to snažila racionalizovat. Aleš byl vždy otevřený ohledně své minulosti a nikdy jí nedal důvod pochybovat o jeho loajalitě. Přesto ji myšlenka na to, že tráví tolik času se Sárou, hlodala.
«Mluvila jsi s ním o tom, jak se cítíš?» zeptala se Emily, přerušujíc ticho.
«Zkoušela jsem,» odpověděla Mia, její hlas sotva slyšitelný. «Říká, že je to jen přátelství, že potřebuje uzavření nebo něco takového.»
Emily zavrtěla hlavou. «Uzavření? Po tolika letech? To zní jako výmluva.»
Mia věděla, že Emily má pravdu, ale nemohla se přimět k tomu, aby Aleše znovu konfrontovala. Bála se toho, co by mohla slyšet, kdyby příliš tlačila.
Jak dny plynuly, Mia byla pohlcena žárlivostí a nejistotou. Představovala si Aleše a Sáru, jak se spolu smějí, sdílejí staré vzpomínky a znovu zažehávají staré city. Každá myšlenka byla jako dýka do jejího srdce.
Jednoho večera, neschopná to déle snášet, se Mia rozhodla jet k chatě, kde Aleš a Sára pobývali. Potřebovala vidět na vlastní oči, co se děje.
Cesta byla dlouhá a plná pochybností. Co když přehání? Co když Aleš říká pravdu? Ale jak se blížila k chatě, její odhodlání sílilo.
Když dorazila, scéna, která ji přivítala, byla horší než si představovala. Aleš a Sára seděli na verandě, jejich hlavy blízko sebe v hlubokém rozhovoru. Intimita mezi nimi byla nepopiratelná.
Mii se sevřelo srdce, když je sledovala. Uvědomila si tehdy, že se klamala. Spojení mezi Alešem a Sárou bylo víc než jen přátelství; bylo to něco hlubšího, něco, co nikdy skutečně neskončilo.
Otočila se pryč, slzy jí stékaly po tváři, když jela zpět domů. Léto se před ní rozprostíralo prázdné a osamělé.
V následujících týdnech se Mia snažila smířit s tím, co se stalo. Věděla, že nemůže soutěžit s minulostí, která stále měla takovou moc nad Alešem. Jejich vztah byl postaven na důvěře a porozumění, ale teď to vypadalo jako křehký domeček z karet.
Mia se rozhodla vzít si čas pro sebe, aby zjistila, co chce a potřebuje. Věděla, že ať už se stane cokoliv dál, nebude to snadné. Ale také věděla, že si zaslouží víc než být něčí druhou volbou.